Labská rokle je nejvyšší patro Labského dolu, do kterého padá Labský vodopád.

Asi 300 metrů dlouhý úsek labského údolí pod Přední Labskou. Jedná se o přírodní památku. Řečiště se skalními peřejemi, prahy a obřími hrnci. V soutěsce naleznete v opuštěných štolách chráněné zimoviště netopýrů.

Symbolický pramen Labe na Labské louce asi 800 metrů severozápadně od Labské boudy a 0,5 km od státní hranice s Polskem, při trase staré Slezské cesty. Studánka leží v nadmořské výšce 1386 m, je opatřena betonovou skruží do které jsou přiváděny prameny, které jsou položeny o něco výše mezi okolní kosodřevinou. V roce 1968 tu byly umístěny barevné znaky 24 měst, jimiž Labe od pramene až po ústí protéká.

Tři skalnaté ledovcové kary Pod Pančavskou loukou u Harachova, Pančavská a Navarská jáma, s téměř 200 m vysokými skalnatými srázy, spadajícími do Labského dolu. Nad Pančavskou jámou se nachází Ambrožova vyhlídka, odkud je překrásný pohled do propastné louky karu a na Pančavský vodopád. V Pančavské jámě se dále nacházi Schustlerova zahrádka.

Horské údolí ledovcového původu. První přírodní rezervace v Krkonoších, zřízená hrabětem Harrachem v roce 1904 pod názvem Strmá stráň. Labský důl je sevřený svahy Medvědína, Krkonoše, Pančavské louky, Vysokého kola a Pevnosti. Dolem protéká Labe. Přírodní rezervace s alpskými loučkami, porosty smrků, kosodřeviny, rašeliništi i prameništi. Roste tu řada vzácných rostlin.