Krkonošské muzeum - Památník zapadlých vlastenců, založen roku 1958 v přízemních místnostech farní budovy v Pasekách nad Jizerou. Je věnovaný památce písmáka a houslaře Věnceslava Metelky, podává obraz životních osudů horalů 19. století a připomíná spisovatele K. V. Raise, který život v Pasekách zobrazil v románu Zapadlí vlastenci. V roce 1978 byl rozšířen o další dvě místnosti v patře budovy. V jedné, která slouží také jako malá výstavní síň, jsou umístněny dva funkční tkalcovské stavy, ve druhé místnosti je expozice Krkonošské houslařské školy. |
Vrcholová louka s rašeliništěm mezi Kotlem a Labskou loukou. Na louce se nalézá prameniště Pančavy, pravého přítoku Labe. Voda padá z hrany louky do Labského dolu Pančavským vodopádem. |
Paseky nad Jizerou v zimě.Horská ves ležící v nadmořské výšce 675 m na jihovýchodních svazích Příchovického hřebenu. Obec se připomíná se již roku 1654 a v její nejstarší části Makově byly pravděpodobně skelné hutě. které jsou známé zejména z díla K.V.Raise Zapadlí vlastenci. Památník zapadlých vlastenců s expozici krkonošské houslařské školy. Barokní kostel svatého Václava z roku 1787. Další informace: www.paseky.cz |
Lyžařské a turistické středisko ležící ve východní části Krkonoš, v údolí Úpy, Zeleného a Lučního potoka. První zprávy z oku 1534 v souvislosti s rozsáhlým dolováním v Obřím dole. Důlní práce byly ukončeny v roce 1876. Rozvoj turistiky a lyžování, sedačková lanovka na Sněžku, množství lyžařských vleků. Další informace: www.pecpodsnezkou.cz |
Viz.: Eliška Krásnohorská |
|
Rozlehlý komplex budov (1288 m) na horské louce pod Dívčími kameny poblíž státní hranice s Polskem. |
Místo 2 táborů lidu v roce 1868. V břidlici výskyt tuhy. |
Horský masiv, z větší části zalesněný, mezi údolími Labe, Svatopetrského, Dřevařského a Klínového potoka a Výrovkou. Vystupuje z něho několik vrcholů: Zadní Planina (1423 m.n.m.), Stoh (1315 m.n.m.), Přední Planina (1196 m.n.m.), Kopřivník (1047 m.n.m.) a Hromovka (1031 m.n.m.). Na svazích Přední Planiny a Stohu je řada sjezdových tratí a lyžařských vleků. Pod vrchol Přední planiny vede ze Svatého Petra sedačková lanovka. |
Nyní již lesem porostlé místo nad svahem k Nístějce. Bývalo to snad pohanské pohřebiště, nebo pole, na kterých se pěstovala pohanka. |
Založeny kolem roku 1634 v nadmořské výšce 1050 m při přechodu státní hranice do Polska. Součást Malé Úpy. |
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>
|
Strana 1 z 2 |