|
Byla postavena kolem roku 1740 na jižním svahu Čertova návrší. Patřila k nejstarším celoročně obývaným boudám. Zanikla roku 1945 a již nebyla obnovena. |
|
Jižní svah hraničního hřebene v úseku dolu Bílého Labe a Labe. |
|
Město krkonošského podhůří v údolí Jizery bylo založeno jako osada s kostelem a tvrzí ve 14. století. Městem jsou Semily od 15. století díky rozvoji těžby zlata a mědi. Dnes převládá průmysl textilní a strojírenský. Na místě původního barokního kostela stojí od r. 1908 novorománský kostel sv. Petra a Pavla. Z období baroka je i hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele s nástropní malbou z r. 1721 a zámek z roku 1691. Rodiště spisovatele Ivana Olbrachta a politika Františka Riegra. Muzeum. Další informace: www.semily.cz |
|
Horská obec (606 m n.m.) na jižním výběžku Příchovického hřebene. Vznik obce spadá do druhé poloviny 14. století. V dřívější době byl zdejší pomezní prales chráněn jako přirozená hradba země a nesměl být rubán. Postupně se však toto území, původně majetek královský, dostalo do vlastnictví feudálních pánů, kteří ho začali hospodářsky využívat. Zdejší kraj patřil rodu Markvarticů, pánů z Valdštejna. Dávnou historii má sklářství, zbytky sklářské pece byly odkryty ve Sklenařicích roku 1957. Další informace: www.sklenarice.com |
|
Skokanský můstek vysockého Českého skiklubu stával v letech 1931 - 1943 uprostřed cesty z Vysokého ke koupališti Mlejnka s dojezdem přes provizorní přemostění potoka k protější silnici. |
|
|
Prastará zemská cesta, spojující Čechy se Slezkem. Vedla z Vrchlabí přes Strážné, Výrovku, Luční sedlo, Luční boudu a Bílou louku do Jelenohorské kotliny. I dnes jedna z turisticky nejvíce používaných tras. |
|
Místo dalekého rozhledu (606 m n. m.) mezi Rváčovem a Popelkou, asi 2,5 km západně od Lomnice nad Popelkou. |
|
Průmyslové město. Velmi cenný je jednolodní barokní kostel Archanděla Michaela z let 1766 - 1781 s hodnotným vnitřním vybavením. Na mohutné skále Vyhlídka jsou známé hluboké a pravidelné skalní hrnce (Čertova studánka). |
|
Nejvyšší hora Krkonoš - 1602 metrů nad mořem. Na vrcholu Česká bouda, Polská bouda. Možnost pěšího výstupu nebo sedačkovou lanovkou z Pece pod Snéžkou. Masiv je složen ze svororulových hornin. Strmé severní svahy spadají do údolí Lomničky na polskou stranu, jižní svahy do Obřího dolu. K západu se mírněji svažují na planinu Úpské rašeliny a k východu na Obří hřeben. |
|
Nebo také Sniežne Kotly, polská strana Krkonoš. Velká a Malá jáma jsou ledovcové hory se strmými žulovými stěnami, vysokými až 200 m. Na dně karů jsou ledovcová jezírka zvaná Kochelské rybníčky. Přírodní rezervace. |
|
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 Další > Konec >>
|
|
Strana 1 z 3 |
O městě 
Museum dobové četnické stanice. Využijte možnosti prohlídky v otevírací době nebo si domluvte individuální termín na 606 088 155.
Přihlásit RSS Feed