Místo při soutoku Jizery a Mumlavy mezi Kořenovem a Harrachovem. Hostinec a čerpací stanice.

Náměstí ve Vysokém, je východištěm značených turistických cest a jsou zde umístěny turistické mapy Krkonoš a Jizerských hor. Budova školy č.p. 124 tvoří dominantu náměstí na jeho jihovýchodní straně. Postavena byla roku 1882 stavitelem Petrem Kramářem jako radnice a škola. Nejstarší vysocká radnice dům radní s vížkou a šatlavou byla na tomtéž místě postavena roku 1613. Roku 1700 byla postavena nová radnice v západním rohu náměstí, v místě nynější budovy České spořitelny. V domě č.p. 10 se narodil 27. prosince 1860 JUDr. Karel Kramář, první ministerský předseda Československé republiky. Roku 1859 byla zde otevřena poštovní expedice. Zdejší hostinec byl pak nazván „Bóle! de posle“. Později zde bylo notářství a četnická stanice.

Připomínán rokem 1380 za Jindřicha z Valdštejna. Potom připadl králi Václavovi IV, dalšími majiteli Čůchové ze Zásadky, Jiří z Poděbrad (do roku 1452), Valdštejnové, Smiřičtí (od roku 1516), Lamotte (od r. 1627). Hrad v třicetileté válce obsazen Švédy a roku 1644 na rozkaz císaře pobořen. Zachovány zbytky předhradí s příkopy, vestavěného do skal. Trosky mohutného paláce s valenými klenbami ve sklepení. Pověstmi spojen s bájným hradem Šouf (rozhledna Terezínka) nad Tanvaldem.

Nebo takzvané Muttichovky (podle autora němých značek, malíře a lyžaře Kamila V. Mutticha), slouží lyžařům již od roku 1923. Jedná se o v Česku jedinečný druh turistických grafických symbolů. Instalují se převážně ve hřebenových partiích Krkonoš, kde v extrémních podmínkách plní navigační funkce lépe než klasické značení. Zachovává tvar i když namrzne, a turista se - když ví, co znamená - může alespoň rámcově nasměrovat.

Zřícenina hradu založeného ze Štěpanic v první polovině 14. století Valdštejny. Roku 1390 přešel s Vysokým do majetku Vartemberků a roku 1422 Jenštejnů. Krátce ho pak držel král Jiří Poděbradský jako odúmrť. Kolem roku 1460 byl hrad se svým zbožím připojen k Návarovu. Roku 1519 byl hrad již pustý, když dříve asi vyhořel. V letech 1954, 1958 a 1972 byl proveden archeologický výzkum pozůstatků hradu. Více naleznete na stránce o hradu Nístějka.