Údolí ledovcového původu mezi srázy Železné a Luční hory, Zadní Planiny a Stohu. Začíná pod Výrovkou ve výšce 1350 m n. m. končící ve Svatém Petru (ve výšce 750 m n. m.). Pramení zde Dolský potok. |
Původní centrum obce, dnes součást Benecka. Hezké roubené chalupy. Dům 77 je rodným stavením známého lyžařského závodníka Bohumila Hanče. |
Horská obec (641 m n. m.) ležící v údolích Klínového, Kotelského a Zlatého potoka, soutoky těchto potoků vytvářejí Malé Labe. První zmínky pocházejí z roku 1539. Ve středověku se tu těžily železné, stříbrné a zlaté rudy. Nevýraznější památkou je klasicistní kostel sv. Josefa z roku 1803. Klasicistní fara je z první poloviny 19. století a z tohoto období je i socha sv. Josefa a socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem a socha sv. Trojice s reliéfem Madony. |
Řídce obydlená horská víska v údolí Lysečského potoka. |
Ves (529 m.n.m.) v údolí Úpy a Černohorského potoka. Kostel z roku 1930. Ve skále naproti kostelu jsou krasové jeskyně: Puklinová a Medvědí. |
|
Horská osada ležící v nadmořské výšce 850 m (součást Vítkovic v Krkonoších). Osada (850 m.n.m.) založena roku 1642 při soutoku Jizerky, Kotelského a Mísečného potoka. |
Ves (443 m) při soutoku Jizerky s Cedronem, první zmínka roku 1304. Četná roubená stavení z 18. století, pseudogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století. V Dolních Štěpanicích se narodil Vladimír Slavínský (1890 až 1949), režisér, který jako první filmoval krkonošské exteriéry. Na škole je umístněna pamětní deska, že zde jako řídící učitel 41 roků působil zakladatel a propagátor lyžování a turistiky Jan Buchar. |
Dolní Tříč je místní část Jablonce nad Jizerou v okrese Semily ležící na severní straně kopce Kamence (688 m. n. m). Zástavbou jsou převážně rodinné domky staršího i novějšího typu. Dříve byla tato část města součástí osady Tříč, jejíž druhou částí je dnes Horní Tříč náležící k Vysokému nad Jizerou. K Dolní Tříči se dnes přiřazuje oblast sahající až k lyžařským vlekům. |
Divoké údolí (800 - 140 m.n.m.) erozně ledovcového původu, dlouhé 6,5 km. Vede od rozcestí u Dívčí lávky nad Špindlerovým Mlýnem k Bílé louce, ze severu sevřené Malým Šišákem a Stříbrným hřbetem a z jihu sráznými Kozími hřbety. V letech 1889 - 91 byla vybudována zpevněná cesta. |
Horská bouda (1125 m.n.m.) na jižním svahu Lysé hory. První zmínka již z roku 1688. Na okolních loukách roste vzácná horská květena (hořec tolitovitý, arnika horská, sasanka narcisokvětá). |
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>
|
Strana 3 z 17 |