Sníženina (1510 m.n.m.) mezi Luční a Studniční horou. Prochází jí horská cesta ze Strážného přes Výrovku na Luční boudu. V nejvyšším místě stojí kaplička upravená na Památník obětem hor. |
1374 m vysoká hora ležící v západní částí Českého hřebene. Vrch (1344 m) na Českém hřbetu v západní části Krkonoš. Vrchol je porostlý kosodřevinou a od sousedního Kotle oddělen Kotelským sedlem. Na jihozápadních svazích nad Horní Rokytnicí je řada lyžařských vleků a řada propojených sjezdovek. |
Horská osada s rozptýlenou zástavbou ležící v nadmořské výšce 900 m na březích řeky Malé Úpy se dělí na tři části: Horní Malá Úpa, Malá Úpa a Dolní Malá Úpa. Součástí obce jsou i další osady a samoty: Pomezní Boudy, Žacléřské boudy... První zprávy s osidlováním souvisí s kolonizací v 16. století v souvislosti s těžbou dřeva pro kutnohorské doly. V 19. století se tu těžila železná a arzénová ruda. V roce 1775 obec zasáhlo velké selské povstání. Obec je vhodná k letní i zimní rekreaci, několik vleků a vhodné lyžařské terény i pro méně pokročilé lyžaře. Další informace: www.malaupa.cz |
Horská říčka, pramenící 1 km severozápadně od Horní Malé Úpy při státní hranici ve výšce 1321 m. Jedná se o pstruhovou vodu, délka toku je 11,3 km. Podél Malé Úpy vede horská silnice k hraničnímu přechodu Pomezní boudy. |
Česky Malý rybník, horské jezero ledovcového původu, ležící na polské straně Krkonoš v nadmořské výšce 1183 m. Prameniště říčky Lomnice. |
|
Horská chata, nazývaná též Martinovka, na jižním svahu Vysokého kola v Pohraničním hřbetu, v horní části Martinova dolu (1244 m.n.m.). Jedna z nejstarších krkonošských bud, založená kolem roku 1642, uprchlíky před nebezpečím třicetileté války. |
Kříž pořízený roku 1848 manžely Háskovými - Marynkovými, rodiči bohoslovce utonulého v Litoměřicích v Labi. Z lavičky pod lípou je možno pohledem obsáhnout celý vnitřní hřeben Krkonoš, výhled na Jizerské hory zakrývá masiv Štěpánky - Hvězdy. |
Jediné jezírko ledovcového původu na české straně Krkonoš. Nachází se na jednom z menších přítoků Kotelského potoka asi 1 km severozápadně od Horních Míseček. |
Vrch (543 m n. m.) 3 km severozápadně od Semil. V západní částí kopce je čedičový útes Myší skála, spadající 40 m vysokou členitou stěnou do údolí Jizery. |
Horská chata postavená v 19. století. V 70. letech rekonstruována. Chata leží na luční enklávě západně nad Medvědím dolem ve svahu Mužských kamenů v Sedmidolí. |
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>
|
Strana 9 z 17 |